You probably do not come from: Czech Republic.  If necessary, change to: United States
  1. Domovská stránka
  2. Úvodní stránka
  3. Technologie

Způsoby měření senzorů proudění a průtokoměrů ifm

Magneticko-indukční

Průtokoměr typu SM funguje na principu Faradayova zákona indukce. Elektricky vodivé médium protékající trubkou v magnetickém poli (M) generuje napětí, které je úměrné rychlosti proudění (v) nebo objemovému průtokovému množství. Toto napětí je snímáno elektrodami (E) a převáděno do vyhodnocovací jednotky. Díky odolným materiálům je tento senzor vhodný pro mnoho různých médií. Senzor se v praxi vyznačuje vysokou třídou ochrany a odolným kompaktním pouzdrem.

Princip měření je vhodný pro kapaliny s elektrickou vodivostí minimálně 20 µS/cm. Obvyklé hodnoty elektrické vodivosti jsou u destilované vody 0,5 µS/cm, u pitné vody 50 µS/cm a u slané vody 50 000 µS/cm.


Kalibrační osvědčení průtokoměrů řady SM podle norem ISO: ZC0052

Vírové měření

Proudící látka (vodivá nebo nevodivá voda) vytváří za oblým, resp. neaerodynamickým tělesem umístěným v měřicí trubici různé víry podle rychlosti. Tyto víry jsou detekovány piezokeramickým senzorem. Je-li znám průřez, pak je možné na základě počtu vírů stanovit průtok.
Tento způsob měření rychlosti průtoku – vírové měření – není téměř vůbec ovlivněn kolísáním tlaku a teploty látky.

Mechatronické měření

Tento senzor proudění funguje na principu pružinového pístu. Píst spojený v tělese s ventilovým sedlem je proudícím médiem zvedán proti odporu pružiny.
Polohu pístu monitoruje senzor s magnetickým polem a převádí ji na analogový signál. S klesajícím průtokem nutí odpor pružiny píst k návratu do výchozí polohy. Tím je umožněna montáž tohoto senzoru nezávisle na jeho poloze a zabráněno je rovněž zpětnému proudění
Odolné mechanické provedení (SBT) umožňuje využití při vysokých teplotách – do 180 C – a v náročných průmyslových podmínkách.

Ultrazvukové měření

Ultrazvukové senzory jsou tvořeny transduktory (na obrázku vpravo), které vysílají a přijímají zvukové impulzy, a reflektory (na obrázku vlevo), které směrují impulzy mezi jednotlivými transduktory. Impulz je vyslán do látky a senzor změří dobu jeho průchodu od jednoho transduktoru k druhému. Pak je impulz vyslán opačným směrem. Senzor změří časový rozdíl (v řádu nanosekund) a vypočítá rychlost průtoku.


Kalibrační osvědčení průtokoměrů řady SU podle norem ISO: ZC0053

Kalorimetrický princip měření

Typy senzorů SA a SI mají dva měřicí články a zdroj tepla.
Referenční prvek umístěný 10 mm nad úrovní dna měří teplotu látky a slouží k teplotní kompenzaci. Stálý rozdíl oproti článku na dně se udržuje pomocí zdroje tepla, který je tam umístěný. Energie potřebná k udržení stálého rozdílu je úměrná rychlosti proudění. Při rostoucí rychlosti proudění se zvyšuje úbytek tepla.

Na stejném teplotním principu funguje měřič průtoku stlačeného vzduchu typu SD. Jeden z jeho keramických měřicích článků je ohříván (měřicí článek) a druhý (referenční) ohříván není. Ukazatelem proudění je rozdíl v napětí, který vzniká při odvádění tepla proudící látkou.

Přímo se detekuje standardní objemový průtok (podle normy ISO 2533).